Chřipka! Chřipka?

Každý rok se minu s chřipkovou epidemií. Dávám to za vinu svému "dlouhému vedení" (jak jsme jako děti používali, když to někomu pozdě docvakne). Lehké (až střední) nastuzení si obvykle odbudu až dva až tři týdny po skončení chřipkové epidemie.
Letos ne. Letos jsem se trefila. Onemocněla jsem přesně v termínu, kdy sčítáním nemocných bylo zahájeno uzavření nemocnic návštěvám a vyhlášení chřipkové epidemie.
Jen... no, jen tu chřipku nemám.
Pro letošek jsem si vystřihla angínu.... prý...
Vlastně jsem nikdy nepochopila rozdíl mezi nastuzením, chřipkou a angínou. Chápu, že rozdíl bude v původu a léčbě. Jen ty příznaky mi prostě připadají dost podobné.
Musím se přiznat, že představa pobytu v posteli, nemuset vstávat v pět ráno a jen tak lenošit, o tom už sním dlouho. Ale že bych se u toho musela pětkrát za minutu dusit kašlem, panicky očekávat každé polknutí a komunikovat pouze neverbálně, to v mých představách nebylo.
První dva dny jsem byly totálně marná, dokonce i jíst mi nechutnalo (což je známka fakt těžké nemoci). Ale už první den jsem se rozložila v obývacím pokoji u televize (kterou jsem první dny jen poslouchala), ale pak...!
Skoukla jsem Vlněné sestry, Fruity Knitting a teď sjíždím Kammebornia…..