Už dřív jsem přemýšlela o tom, že změním šatník. Styl nemám žádný, většina oblečení je v černé barvě (naivně si myslíce, že černá hodně schová), rozměrově, volné až plandavé, takové to dlouhé, široké a bystrozraké bez známky originality. Prostě - hlavně nenápadně.
Proto mě zaujalo, když se Vlněné sestry v jedné ze svých epizod podělily o svou zkušenost s barevnou typologií u paní Jitky - tady. A hned jsem si objednala termín - tady.
A jak sestry doporučují, ve dvou je to fakt lepší. Člověk má zažité nějaké modely, nějak se vidí (často kriticky) a dost často některé věci nevidí. Oči a názor navíc je obrovský přínos.
V epizodě je také zmínka o černé barvě. Barva, která ani není barvou, barva zastoupená v mnoha šatnících velkou měrou. A barva, která je slušivá a lichotivá pro velmi malou skupinku lidí....
Začátek schůzky probíhal ve stylu seznamování. Paní Jitka představila, jak bude sezení probíhat, co nás čeká a v jakém pořadí. My jsme zase měly možnost říct, jaké barvy máme rády a co od sezení čekáme.
Jako jedna z velmi důležitých informací je to, že barva, kterou máme rádi, nemusí být ta, co nám sluší. Ale také to, že barva, která nám zrovna nelichotí a my ji milujeme, není zakázaná.
Někdy je barevný typ zřejmý, někdy není přesně vyhraněný.
Přikládání barevných šátků k obličeji vypadalo jak reklama na stmívače. Některé barvy obličej potemněly, jiné prozářily. Některé zvýraznily oči, jiné zas nedostatky pleti. Bylo zvláštní pozorovat proměny způsobené výměnou jedné barvy za jinou, třeba jen o odstín jinde. Je pravda, ž u druhého člověka je ta změna markantnější. Protože při pohledu na druhé máme vypnutý sebekritický filtr.
A k čemu to celé vedlo?
Takže černá... černá není moje barva. Vnímám to jako zradu, protože většinu věcí mám v černé a černou mám ráda (černá je pro mě bezpečná barva). Ale není to dogma, v šatníku být může, jen by v outfitu neměla být dominantní a když bude dál od obličeje....(moje verze, co s černou).
Podle barevné typologie jsem tedy chladné, tlumené léto. Nabídka barev je široká, ale jen velmi málo barev je pro mě stravitelných. Ale šla jsem do toho s tím, že chci změnu a tak po malých krůčcích.....
Vyhodnocení dne: vzala jsem si v práci volno, jela do Brna a strávila úžasný den s kolegyní, den plný zážitků, inspirace i nákupů.... vlastně jsem strávila holčičí den, což je pro mě naprosto nová zkušenost
Žádné komentáře:
Okomentovat