Vyhradila jsem si na to celý víkend, sbalila všechno, co by si mohlo žádat barvu (a že toho bylo!) a vyrazila směr Brno. Na barvení jsme se sešly tři a s množstvím přízí bychom mohly rovnou založit manufakturu.
Hned od začátku jsem se dopustila několika chyb:
- k barvení jsem přistoupila s představou výsledku,
- podcenila jsem faktor druhu barveného materiálu (a možnosti, že to mohou být směsi!)
- a také jsem podcenila časovou náročnost.
Celá procedura probíhá v duchu očekávání, kdy každý krok skýtá jinou naději.

Emvi má vyzkoušené barvení v přadenech (klubka se musí přemotat), v klubíčkách (to se nemusí) nebo barvení úpletu (to se musí něco uplést).

Pak se namáčí - aby se odstranily nějaké chemikálie a taky aby barva mohla dovnitř vlákna. Taky je dobré vědět, co vlastně chceme barvit, protože na různé materiály se používají různé barvy.
A zase se nabízí více možností barvení - vaření v hrnci, barvení klubíček ve sklenici nebo malování na přadena a úplet (možná je jich víc, my použily tyto možnosti).
Příprava barev byla zcela na Emvi.

Druhý způsob bylo vaření přaden v hrnci. V tomto případě jsme nemusely použít mikrovlnku, ale jinak stejně, jako u prvního způsobu se pak máchá, máchá..., fixuje a po usušení přemotá do klubíček.

Výsledky jsou zkreslené foťákem. Nejvýraznější barvy jsou na klubíčku barveném barvou na vlnu (atol - směs bavlna + vlna).
Moje postřehy: úplet na barvení by měl být pletený volně, barva se mi nedostala všude. Vázání přaden se musí udělat taky volně a min, na čtyřech místech.
A teď už jen nabarvenou přízi použít.....
To je teda věda!
OdpovědětVymazatTo chce odvahu.
Mě láká obarvit několik klubek barvy nažloutlé, co mám. Ale abych je převíjela, do toho chuť nemám. Napadlo mě je zkusit barvit červenou řepou, experimentálně.
Hustý. Vyšlo ti to pěkně :)
OdpovědětVymazat