- až zhubnu, to unosím... (!než zhubnu, se TO nosit nebude!)
- vůbec to není zničené, ještě to schovám (sice to už nikdy nikdo nosit nebude, ale co kdyby náhodou...)
- to tričko s flekem od oběda je na doma ještě dobré... (triček na doma mám fůru)
- to se ještě hodí.... (hliníková pánev na mou novou sklo-keramickou varnou desku, šest sad hrnků se zlatým proužkem, hezké zavařovačky, kolečkové brusle bez kolečka,,,)
- to potřebuju! koupím, uložím... (a když to potřebuju, nemůžu to najít. a když to najdu, nevím, nač jsem to chtěla...)
- kapitola sama o sobě jsou knížky. k těm mám takovou nějakou posvátnou úctu. i kdyby to byla sebevětší kravina, je prostě hájená
- a v neposlední řadě - klubíčka. vždycky potřebuju zrovna ta, která nemám v zásobě....
:-D pod to se podepisuji a přidávám se ke sběratelkám ;-)
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatpřidávám se ke sběratelkám, teď mne čeká velký úklid,tak držte pěsti, ať se mi to podaří alespoň trošku zredukovat :)
OdpovědětVymazattak to držím pěsti. výsledkem mého úklidu je jen přemístění hmoty. téměř vše zůstává, jen to mění místo....
VymazatU oblečení je ještě jeden nebezpečný level - neunosím, nepotřebuji, tady je flek ... ale když to rozstříhám, tak z toho "NĚKDY něco určitě ušiju". Konce známe. :-) Petra
OdpovědětVymazat:-) Přede 2 lety, koncem léta, jsem konečně urvala pár hodin klidu a času sednout si s knihou. Koukám do knihovny a beru takovou malou, tenkou (abych ji dočetla dřív, než zapomenu o čem byla předchozí kapitola, pro samé pauzírování a dělání "užitečných" věcí), "Zbavte se nepořádku s feng šuej".. Na stolku na zahradě konev s čajem, lehátko vedle něj a ...ááách, čtu a v klidu. He...první kapitola a nemůžu číst dál, zavírám knihu, skládám lehátko a jdu "se zbavit nepořádku s feng šuej". Končím asi 2 hodiny po půlnoci a na dvoře je hromada, kterou by nepojal ani velkokapacitní kontejner. trochu spím a pokračování, přidávám několik černých pytlů (černé jsou skvělé, není do nich vidět a tak to nesvádí k vracení věcí zpátky do skříně:-), přece to triko se dá ještě nosit na houby, rozstříhat na tu špagetovou přízi a blablabla ) nacpaných oblečením. Následuje nečekaná veliká úleva, nejen v prostoru k bydlení, ale i v mé hlavě je uklizeno. Doporučuji, přinejmenším přečíst tu knihu. Od té doby už jsem jen malý, nepatrný sběratel (klubíček:-) ).
OdpovědětVymazattak to mi padá brada, tolik disciplíny! gratuluju, musí to být úžasný pocit... na konci....jen se až tam dostat.....
Vymazat