Wool party 2015

O akci jsem se dozvěděla z příspěvku na blogu své kamarádky.

Zaujala mně a loni jsem vyhlížela, kdy, kde, jak..... 

Ale loni právě nikde nic...

A tak jsme se s kamarádkou vydaly na jiný festival - tady a tady.

Letošní rok mi ale tahle akce neunikla, koupila jsem si lístek, včas jsem si zjistila možnosti dopravy (ne zrovna ideální, ale uspokojivé) a už jen vyčkávala.

Ráno v Prostějově bylo šedivé a chladné. Záchytné body nezklamaly a já vystoupila na správné zastávce. Už u prvního přechodu jsem z rozhovoru dvou spolučekajících žen pochopila, že máme stejnou cestu. Osmělila jsem se a dala se s nimi do řeči. Do obchodu na Rejskově ulici 1 jsme dorazily společně a setkaly se tam s dalšími skupinkami žen. Obchůdek není velký, ale úžasně vybavený, zase něco jiného. Fascinuje mně, že každá provozovatelka galanterie upřednostňuje jiné značky. 

Pak jsem se vydala přes město na Wolkerovu, kde mělo setkání proběhnout. Poháněná chutí na kafe, jsem zapadla do první kávu nabízející provozovatelny. Až pak, posilněna dávkou kofeinu, jsem začala zjišťovat, kde jsem a kudy kam. Naštěstí jsem měla vytištěnou mapu z netu a po nalezení cedule s názvem ulice jsem se zorientovala velmi rychle. Na místo jsem už dorazila bez problémů.

U dveří do sálu už se to kupilo, přicházely další ženy, organizárorka Petra všechny osobně přivítala a předávala instrukce, šatna, WC, restaurace...

Za dveřmi sálu stál stolík a dvě slečny kontrolovaly docházku. Sál, připomínající klasickou kulisu setkání důchodců, sál karnevalů mého dětství... špatně osvětlený, záclony a závěsy na oknech, parkety, dřevěné stoličky, pódium s červeným závěsem, dřevěné schůdky.... 

V tomto sále ale nebyli senioři ani v maskách ukryté děti, ale ženy. Ženy s klubíčky a korálkama na stole. s modely na sobě, s pletením v ruce. 

Akce tohoto jména a charakteru je v pořadí již osmá. Spousta účastnic se zná již  z dřívějších nebo jiných akcí. Připadala jsem si bezprizorní, ale jen chvíli, než jsem si přisedla k jednomu stolu a než si přisedla jediná známá tvář. 

V deset přišlo zahájení, uvítání, poděkování, informace k organizaci a instrukce k akci "upleť čtverec". V nabídce na vyzkoušení bylo plstění, háčkování hračky podle návodu Kamlin, dva typy korálkování a háčkování miniatur. Zároveň bylo možné ošahat si nabídku "tvořivé ovečky" a kochat se tkaním na stavu. A také si člověk mohl ošahat a prohlídnout z blízka nádherné kusy, které měly účastnice na sobě nebo s sebou.

Povídání, oběd, háčkování, procházení kolem stolků, káva, pletení, povídání... 

Pak proběhlo oceňování, práce, modelů, nápadů... Dámy si odnesly, jak jinak, klubíčka!

Petra také shrnula počet vybraných čtverců (bylo jich přes tisíc!- oprava 242!, přes tisíc bylo peněz k těm čtvercům)) a shrnula, kolik by z toho bylo dek a jak se čtverci naloží. Musím přiznat, že akce "upleť čtverec" je pro mně trochu nečitelná a jsem skeptická kvůli nejasné logistice. Ale Petra to pojala trochu jinak, adresně, reálně, pro mně lidsky blíž. Část čtverců půjde do Afriky a část půjde potřebným dětem z jejího okolí. Měli bychom si pomáhat, ale nemusíme chodit vždycky až tak daleko...

Ve čtyři byla zahájena přehlídka nových modelů. Mladé modelky chodily jako profesionálky a modely předvedly s grácií, kterou si ručně pletená práce rozhodně zaslouží. Všechny modely byly nositelné a některé bych si ráda i udělala (napíšu si do svého dlouhého seznamu, co bych chtěla vyzkoušet).

Pak následovala přehlídka modelů měsíce, které na svých stránkách Petra pravidelně prezentuje. Účelem bylo předvést, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Mohly jsme srovnávat práci různých šikovných rukou, zpracování, barevných provedení...

Závěr se nesl předávání kontaktů, dohodami dalších setkání,....loučením

Tak snad příští rok znovu....