Projíždím blogy, občas i slovo přečtu, žasnu nad šikovností a výkonností nejen tvorby, ale i prezentace...
Já fakt pracuju. Ráno vstanu, jdu do práce, vracím se po desti hodinách domů, trošku poklidím (ale jen někdy, někdy zdivočím dítě), pustím počítač, projedu blogy, kolik nových příspěvků... a rozčarovaně zjistím, že ani dnes... není, čím se pochlubit. Ani myšlenka hodná zaznamenání, ani nápad ani něco hotového... A na nehotové přec nebudu žhavit foťák.
Mám permanentně rozpracovaných několik věcí a o některých i vím.
Momentálně pracuji na:
- rukavice - furt a pořád,
- svetýrek pro mimi - ve fázi - přišít knoflíky,
- čtverečky - dávná i dávno odložená vize (ideální, odložit něco, co má termín).
Sedím a pletu, sedím a háčkuju, občas kliknu na hru na FB, aby mi nepochcípaly kytičky (děsně důležité), taky se najím, kafe vypiju, po očku sleduju telku (když je doma polovička, vždy vidím jen teletext) a když polovička sleduje politiku, poslouchám muziku přes sluchátka.
Diskuze v neuvěřitelně dlouhých větách, kdy si druhá věta vedlejší odporuje s šestou, přizvukuje osmé a zpochybňuje větu hlavní nedokážu sledovat. Ztrácím se ve změti informací, kde pata trčí z hlavy a páté přes deváté je už dávno ve vyšších číslech. Uniká mi smysl tlachání nad rozlitým mlékem, když je potřeba ho jen rychle utřít než zasmrádne.
Takže nezahálím. Pracuju, vzdělávám se, setkávám se, nakupuju, spím i bdím, jen ten blog trošku zanedbávám.
Ale i na to nehotové si ho mohla nažhavit:-))
OdpovědětVymazatTeď mě jen napadá. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se .... a nezbláznit se :)
OdpovědětVymazatTaky jsem už přes týden nepřidala ani čárku. Nápady by byly, jenže makám na stále stejném a to je pro prezentaci každodennosti celkem nuda.
OdpovědětVymazatDeku dělám ze šestiúhelníčků. Již tři roky. Počítám, že ještě tak osm, devět, patnáct, hodně let dělat budu. Některé projekty jsou nejspíš celoživotní.
Já bych se z toho rozhodně nehroutila. Jediným mým dnešním úkolem je ze sebe udělat člověka a myslím, že v tom pohořím. Takže můj obdiv určitě máš.
OdpovědětVymazatDokážeš ráno vstát vypít kafe, zlidštit se, jet do práce, vydržet tam, vrátit se, uklidit (zbytečnost:), pročíst blogy a zapnout telku a dát nohy nahoru, umýt se (zase???) a jít spát. Prostě obdiv.
Dneska v rámci akce "dopnou šaty" k snídani vajíčka. Nevidím to dobře...
Rozumím, moc:-) Nějak si teď radši čtu než píšu....a i to má své kouzlo:-)
OdpovědětVymazatNic si z toho nedělej, taky to mám tak. Na blog přidám tak jednou za měsíc a to jsem ráda. Ono když už člověk něco dokončí, nechce se mu vytahovat foťák, a když už ten foťák vytáhne, tak se ho nechce připojovat k PC, takže to všechno nakonec tak nějak trvá :-D
OdpovědětVymazat