sobota 19. října 2013

rukavice, rukavice, rukavice....všude rukavice

V jednom z příspěvků jsem psala o možnosti trošku si přilepšit pletením. Váhala jsem, měla jsem obavy, že když se to stane prací s termínama, že mě to přestane bavit.
No, bavit mě to ještě nepřestalo, požadavek na rukavice v 5 různých velikostech mě nutí přemýšlet a vymýšlet a dolaďovat, protože jen perfektní (by mé oko) práci je možné předat.
Absolvovala jsem školení ohledně "anatomie" rukavice a dozvěděla se spousty informací, které nelze pominout. Předala si tipy se "spolupachatelkou".
Jako první jsem dostala za úkol udělat rukavici pravou menší a větší (dámskou a pánskou) na zhodnocení viz opět tady.
Po vyhodnocení - tady ubrat, tady přidat, nešlo by to jinak?..... - repete.

Druhý pokus - alespoň dámská mi vyšla na jedničku, byla přijata. Zároveň jsme dostaly šablony na různé velikosti, abychom správně pochopily rozdíly.
Třetí úkol už byl těžší - bývá to tak i v pohádkách?!?!.... udělat rukavice ve třech velikostech. Úkol sám o sobě nebyl extra těžký, svízelný byl termín. Deset dní. A mezi tím standartní pracovní proces, jedna celodenní oslava, jedny celodenní hody (a toš moravská žranica) včetně kompletní přípravy.

Mám trochu delší vedení, na tom mí rodiče rozhodně nešetřili. Chvíli mi trvá, než mi dojdou souvislosti a věci zapadnou tam, kam mají. Někdy se sám od sebe objeví i nějaký děsně zjednodušující nápad.... A někdy ne....
Tady to chtělo trpělivost (a tou zase rodiče šetřili), zkoušení, přiměřování, počítání. Oko sem, oko tam, řada plus a mínus....jabko, hruška trnka, zelí...

A proč o tom vedení? Protože už dodělávám třetí pár - s vypětím sil, křečí v rukou, rozkousaným jazykem - a teprve mi secvakly poměry očí a řad. Našla jsem SYSTÉM přidávání a ubírání s ohledem na velikost!....a teď ho ještě vyzkoušet v praxi....
..........to bylo včera....... poslední pár včetně začištění jsem dokončila 1:28.... takže dnes po půlnoci.... a..... opět si nejsem jistá. Stále vnímám rozpory mezi šablonou, požadavkem přidat/ubrat a mými výpočty s ohledem na hustotu vzoru.

Fotky se mi nepodařilo pořídit. V noci s umělým světlem a ujíždějícíma očima mi to prostě nešlo. Ráno jsem to nestihla a už jsou pryč. Snad zákaznice nějaké fotky dodá nebo nafotím další várku. Ta snad nebude tak časově náročná.....

PS: pokud by náhodou nějaká dobrá duše navštívila i příspěvek 1. kšeft, mám tam drobnou kvízovou otázku. Prosím o nějakou odpověď. děkuji.......

3 komentáře:

  1. Jo, jo, rukavice jsou frajeřinka. Ale máš můj obdiv, že si necháš radit. Já si na to musím přijít sama. Užívám si párání a pocit beznaděje. O to větší je radost. A že mi to dalo rukavic.
    Doufám, že brzy budou fotky. Příze je to určitě krásná a měkoučká. A rukavičky určitě fajnovní.
    Máš už nějaké pro sebe?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. radu musím přijmou, zákazník - náš pán
      a ne, jsem klasický příklad kovářovy kobyly.....

      Vymazat
  2. Supr, jsi dobrá:-) Jsem zvědavá na fotky:-)

    OdpovědětVymazat