ponožky

Možná se opakuji, ale jsem trochu nešikovná. A stále mě udivuje, že mi to někdo nevěří.
Neumím počítat řady v pletenině. Pomáhám si různými způsoby, někdy čárkuji, jindy používám počitadlo. Taky neumím pletařský steh (a to jsem to fakt zkoušela). Ale jsem odborník v obcházení svých neschopností.
Když je tedy třeba ponožka pletená od shora na konci pletení potřeba sešít pletařským stehem, já se pokusím plést ponožku od špičky tak, abych se tomuto kroku vyhnula.
Tento návod na ponožky se mi moc líbí. Jejich různé variace už jsem vyzkoušela. Tentokrát jsem se však rozhodla jít proti návodu a uplést ponožku od špičky.

pánské ponožky, vel. 44 (snad), spotřeba 68 g příze Doll, Vlnap
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
pokus o velikost č. 44, příze doll od vlnapu, jehlice 2,5
Uháčkuju si cca 30 oček (nebo víc), Přes oka nahodím 30 ok na jehlici a krácenýma řadama jedu až mi zůstane 12 nekrácených ok. Pak jedu zpět, až mám zase kompletních 30 ok na jehlici. Pak se pokusím nahodit na jinou jehlici těch 30 ok z řetízku tak, abych měla na každé ponožkové jehlici 15 ok. Ne vždy se mi podaří hezky řetízek vypárat a pochytat oka a nikdy jsem jich neměla 30. Nejvíc jich bylo 28 a ty dvě jsem někde vyčarovala. A tímto mám hotovou špičku a můžu pokračovat.
Pak pletu v kruhových řadách 60 řad. Následuje klínek. Na druhou ponožkovou jehlici hned na začátku přidám oko ze spodní niti (zepředu nebo zezadu - dělám to intuitivně, jen se snažím, aby to bylo stejně), umístím značkovač, upletu oka na druhé a třetí jehlici umístím další značkovač a nahodím (opačně než na začátku druhé jehlice). Pak přidávám každou druhou řadu, na druhé jehlici před značkovačem, na třetí jehlici za ním. Až mám přidaných 13 ok na každé straně začnu tvarovat patu. Tu pokračuji jen na jedné polovině ok - nad 30 oky opět pomocí krácených řad, ale tentokrát jen do 14 nekrácených ok a zpět. Po dokončení tvarování paty pletu žebrovaným vzorem 2/2 30 ok přičemž 30. oko paty a 1 oko klínku spletu ( na jedné straně spletu 2 oka na druhé jedno sejmu, druhé hladce a přetáhnu - opět intuitivně). Tak pokračuji tam a zpět dokud nemám spleteno 11 ok na každé straně klínku (celkem bych měla mít 64 ok) a pokračuji hladce dokola ponožky až do požadované výšky. Já pletla 30 řad hladce a 25 řad lem 2/2. A uzavřu, Zapošiji nitě a je hotovo.

Popis je vlastně jen pro mou potřebu. Celkem by mě zajímalo, jestli podle něj dokážu ty ponožky uplést i za pár měsíců....

návleky a bezprsté rukavice

Po spoustě upletených rukavic jsem se podobnému projektu vyhýbala, ale přece jen mi to nedalo. Prvním impulsem byl návod od Emvi, zaslaná na žádost. Na blogu ho ale ještě nemá. Použila jsem Comfort od Vlnapu a celkem se mi povedly. Pak jsem ještě udělala ze stejné příze bezprsté rukavice.
Na každé jsem spotřebovala cca 75 g příze a oboje šly z domu (info pro gamesku)
Návleky jsem s Emvi vyměnila za její (zelené) a bezprsté jsem darovala sestře. Moje návleky jsem vyfotit nestihla, takže jen bezprsťáky a návleky od Emvi.

A ještě jedny ponožky z nějakých neznámých zbytků. Spotřeba 120 g. A šly z domu....

sen

Vcházím do kavárny širokými dvoukřídlými dveřmi ve stylu francouzských okenic. První místnost je malá, jsou v ní jen tři stolky, u každého dvě stoličky,. Dva stolky po pravé straně, vpravo servírovací stolek a v protějším levém roku třetí stolek. Nalevo jsou také dveře do dalších prostor, následuje malá chodbička rovně a vpravo je malé úzké schodiště. Před ním je ještě v malém výklenku pár polic, snad na odkládání nádobí. Chodba rovně je má po pravé straně dvoje dveře (asi WC) a na konci je malá místnost s pultem na zákusky a zázemím na přípravu kávy. Také tady jsou dva malé stolečky.
Procházím až k pultu a vybírám si zákusek. Servírka mi nabídne, ať si zatím někam sednu, že mi přinese kávu, která je k zákusku zdarma. Sedám si do první místnosti k třetímu stolku, který je trochu schován za dveřmi do chodbičky. A ještě si vybírám místo v koutě.
Sedím a čekám. Pozoruji příchozí, slunce snažící se proniknout až do hlubin místnosti a čas ani nevnímám. Najednou se přede mnou zastaví servírka vracející se od některého ze stolků v přední části místnosti a pro sebe si řekne - já na Vás úplně zapomněla. Obratem se vrací a přináší mi bílý velký šálek kávy. Nezlobím se, nějak jsem si vůbec neuvědomila, že už tam sedím dvacet minut. Přisedá ke mně muž a vypadá to, že mě balí. Připadá mi to tak nemožné, že každou jeho snahu zpochybňuji a zlehčuji. Káva je výborná a já si uvědomím, že už tam sedím hodinu a zákusek nikde. Rozhodnu se, že si zajdu přidat kávu (drobná snaha o únik) a procházím chodbičkou. Někdo říká, že je tam šrumec, že servírky nestíhají a že se čeká na další várku kávy. Vracím se na své místo a všímám si, že v polici před schody jsou odložené dva šálky horké kávy. Vypadají opuštěně a mě napadá, že si trochu odleju. Pravou rukou vezmu velký tmavě modrý šálek a nakláním ho k přelití. Pak mě ale napadne, že to není hezké a že se to nedělá. Opatrně pokládám šálek zpět, když za sebou slyším nějakou ženu, která moje chování komentuje, že je to pěkná prasárna. Mám špatný pocit....
Sedám si zpět na své místo, kde stále sedí ten muž. Ale sotva se usadím do svého rožku za dveřmi, přichází svědkyně mého činu s jednou ze servírek a řádně to celé rozmázne. Nahlas a přede všemi. Snažím se to vysvětlit, ale najednou si uvědomuji, že jsem v cizí zemi  a že mi nestačí slovní zásoba. S knedlíkem v krku a slzami na krajíčku se tedy ptám servírky, co jsem dlužna za šálek kávy, když zákusek jsem nedostala a káva samotná v nabídce není. V jejích očích vidím, že si najednou uvědomila, že na mě znovu zapomněla......

2016-12-10 Brno

Sobota, Brno.
Původně jsem si naplánovala, že se zajedu podívat na vánoční trhy na brněnském výstavišti. Chtěla jsem svou přítomností rozptýlit a podpořit jednu prodejkyni. Snad se to podařilo.

A tak cestou tam.....

 

 

...tady jsem strávila část dne....

... za plotem...

... a na zastávce tramvaje (šaliny).

 A pak směr Park Lane Cafe, kde se konal vánoční sraz s Vlněnými sestrami, už každoroční tradice. Schází se tam fanynky jejich kurzů, přízí, návodů a společného pletení. Sestry jsou velmi vstřícné a ochotné a hrozně dobře se s nimi plete, háčkuje, povídá i mlčí. Každé takové setkání je hodně inspirativní, ať u seznámením se s novými klubíčky, technikami nebo pletařkami z celé republiky.

PS: z Brna jsem si dovezla dvě 200g klubíčka, tedy přesně 400 g příze, která mi totálně rozhodí gamesku. Spočítám si až na přelomu roku, ale je mi jasné, že cíl se spíše vzdaluje......

ZLÍN DESIGN MARKET 2016

.... a ještě zpět k poslední listopadové neděli....

Zlín design market už probíhal po třetí (aspoň myslím). Probíhá vždycky o víkendu ve Zlínském zámku. Letos jsem se konečně odhodlala a šla se tam mrknout. Líbil se mi jeden workshop a tak jsem jela. Vyjela jsem si dřív (taky to jinak nešlo, hromadná doprava nejezdí podle přání, ale podle jízdního řádu), abych měla prostor na prohlídku vystavených věcí.
Nejsem odborník, těmto věcem moc nerozumím, ale pár věcí mě zaujalo. Z vystavovaných se mi moc líbilo "Playbag", dle popisku nejlepší batohy vesmíru. A fakt jo, jsou parádní, elegantní, krásné. Další, co mě zaujalo bylo "i I art" - ručně vyřezávané LP desky. Nádherné, nápadité, úžasné. A ještě mě zaujala jedna věc, ale tu tam nevystavovali... Obalový materiál. Přesně - krabičky na prodané výrobky. Jedno bylo u "we are ferdinand" a to druhé si nemůžu vzpomenout, ale bylo to oblečení.

Workshop, kterého jsem zúčastnila byla výroba bloku s MU:RA Mohly (všechny účastnice byly ženy) jsme si vyzkoušet jednoduchou vazbu do obalu z kůže. Bylo to dost podobné kurzu, který už jsem kdysi absolvovala, ale vsazení složek do kůže byla přece jen jiná zkušenost.

Tak se třeba na rok pochlapím a zkusím toho víc.