úterý 29. března 2016

* * *

19.3.2016 na KREATIVITA-HOBBY v Brně. Úžasný den. Úžasní lidé.
Prodala  jsem 200 g příze (gameska)
Pak dovolená. Bez PC.
Lenošení, mytí oken, spaní, vaření, procházky, drobná reorganizace, odpočinek. Dovolená jen pro mě.
Data z počítače zachránit nejdou. Zatím....
Dumání nad pomíjivostí dat (nejen), neznalostí (spíš ignorace) základních pravidel používání PC, váhání, zda znovu vkročit do stejné řeky a znovu zpracovat rodokmen. Z původních papírových podkladů...
Čtení. Čtení o osudech prvorepublikových filmových hvězd. Někdy dost brrr.
Velikonoce.
Neřeším. Kluci a jsou dospělí... tak to beru jen jako volné dny. Drobné dekorace, jaro, sluníčko.
Trochu apatie bez internetu, bez možnosti prohlížet blogy... a tak....
Pletení - okrajově. Momentálně mám aktivně rozpleteny tři věci:

  •  driftwood, který ke konci dost vázne, 
  •  malý svetřík - zapošít konce a přišít knoflíky. Trochu dilema při připlétání zapínací légy. Mají se nabírat 3 oka na 4 řady, ale když já první oko přetahovala a tak mám vlastně na 2 řady jedno krajové. Uvidíme..
  • a poslední jsou klubka. Tzn., že pletu na 100 ok dvě klubka příze po 50 g k barvení. Pak se to nabarví, vypáře a uplete.
Miluju závorky a tečky.

Konec dovolené trochu pokazil letní čas, ale dík za velikonoční pondělí a den navíc na aklimatizaci.


středa 9. března 2016

smutek a vztek

Včera jsem po návratu z práce našla na stole vzkaz - počítač je kaput, zazálohuj si soubory, něco nám je tam žere. První část mi přišla hrozná, ale ne zas nějak děsivá. Druhá rozumná a třetí směšná. Že by nějaký chrobák škůdce okousával soubory?!?!
Jaké ovšem bylo mé zděšení, když jsem zjistila, že všechny soubory jsou zničené. Dokumenty, písničky, podklady pro blog, návody, rodokmen, fotky...
Spousty věcí bych oželela. Třeba návody na tvoření - stejně bych je nezvládla stíhat a dají se na netu kdykoliv najít. Písničky... no budiž. Některé fotky - nepřeberné a hlavně nepřebrané hromady.
Ale!
Co je pro mě dost velká ztráta, jsou staré fotky, které jsem získala naskenováním zapůjčeních fotek prarodičů, praprarodičů, jejich vysvědčení a další dokumenty. Rodokmen do počátku 18. století, vazby, podklady, informace.....tak to fakt brečím jako mimino....

Apropo:
Jak se Vy staráte o svůj počítač?
Zálohujete? Jak? Kam?
Věříte svému antivirovému programu, respektive - používáte nějaký?
Máte svého osobního lazebníka pro komfort svého osobního počítače?

sobota 5. března 2016

jak jsem se stala matkou

Je to už spoustu let. Vlastně v minulém století, i tisíciletí, to bylo.
Jednou takhle ráno jsem se probudila s divným pocitem v žaludku. Nebyl nijak zásadní a tak jsem se v klidu pustila do snídaně. Pocit se ale prohloubil, zabublal a... vybublal. Jsem lakomec a držgrešle a co jednou pošlu do žaludku, musí zůstat, případně opustit útroby jinudy. Tohle ráno se však tělo nedalo ovládat vůli a ani majetnické nutkání nezabralo a snídaně mě opustila stejnou cestou, kterou vešla. Byla jsem zmatená, cítila nenahraditelnou ztrátu, pálení žáhy a paniku, jak s prázdným žaludkem půjdu do práce. Ale šla jsem. Zvládla 30 minut v přeplněném autobuse (fakt že jo! byly doby, kdy lidé jezdili do práce hromadnou dopravou!), pěšky z nádraží i pracovní dobu. S představou, že bych měla zvládnout cestu přes dlouhou chodbu, schodiště, dveře s koulí a další chodbu na wc v krátkém časovém limitu a v hlubokém předklonu, jsem se rozhodla pro hladovku. Jeden den se přece vydržet dá.
Nedá!

čtvrtek 3. března 2016