sen

Stojím u babičky ve světnici, všechno je tak, jak si pamatuju. Právě jsme se odněkud vrátili domů (přestože jsem tam nikdy nebydlela). Venku už je tma a v kuchyni svítí měkké žluté světlo ze stropního svítidla se žlutým stínítkem. Stojím, babička proti mně, sundávám bundu a očima sjedu po svých dětech s červenými nosíky v červených zimních kombinézkách a pletených čepicích. Babička mi bere bundu, okem hodím do kuchyně, můj muž míchá v míse těsto na buchtu (?!?!) a chystám se svlékat děti. Skočí na mně kočka. Velká, zrzavá, zatíná drápky do rukávu mého svetru. Shazuju ji. Slyším ten hnusný zvuk dráp - škráb - umělina. Kočka dopadá na všechny čtyři, nepřátelsky mně pozoruje. Zkusí to ještě jednou. Opět ji shazuju a kočka to vzdává. Kolem obchází ještě jedna, ale jen z povzdálí. Můj muž stále nezúčastněně míchá něco v míse. Najednou mi na rukáv skočí kotě. Je krásné, miloučké, bíločerně flekaté. Má smůlu, chytnu ho za kůži za krkem. Kotě mně kousne do kůže mezi palcem a ukazovákem a já ho shodím na zem Kotě je ale zarputilé a zkouší znovu a znovu a znovu a znovu kouše. Při každém návratu je vzteklejší a vzteklejší. Roztomilost se mění na nepříčetný vztek. Kůže je napnutá, výraz křečovitý, chlupy kotěte trčí jako zelektrizované do všech stran. Všímám si, jak se mu nad levým ouškem napíná kůže tak, že je vidět něco jako steh po sešití kůže. Vzdávám to a podávám kotě babičce. Babička kotě chytne a to ji kousne stejně jako mně. Ale na rozdíl ode mně jí začne téct z ruky krev. Nejen téct, ale silně proudit. Začínám panikařit, svírá se mi krk a zvedá žaludek při pohledu na krev. Beru jí z ruky kotě a s vnímáním omezeným strachem o babičku podávám kotě manželovi se slovy: zakruť tomu krkem.....
Probouzím se. Ten strach, hrůzu a znechucení cítím tak intenzivně, že se chvíli nemůžu ani hnout. Pak se podívám na hodiny - 4:09.
...
...
Strach o babičku.... která ale zemřela už před sedmi lety.
Hrůzu z toho, v co se může roztomilé koťátko změnit.
Znechucení ze sebe, jak chladně jsem předala kotě k popravě, přestože v reálném životě bych to nikdy nedokázala. A můj muž také ne...
...
...
a děti ze snu vůbec neznám.....